Kde to žijeme?
Když se tak kolem sebe rozhlížím, tak mě asi nejvíc štve to, jak se k sobě lidé navzájem chovají.
Už i děti ve školce si nadávají a některé ubližují druhým. O větších ani nemluvě.
Už na základní škole jsem poznala, co je to závist, pomluvy, šikana. Je mi líto těch ublížených, ale i těch hlupáků, kteří se sníží k tomu, aby někomu ublížili. Myslím si, že tihle lidé nebudou v životě nikdy šťastni.
Ale není to jen ve školách. Stačí, když si pustím televizi, rádio, přečtu si zprávy na internetu, v novinách. Všude je plno negativních zpráv, že ten ublížil druhému, jiný zase někoho podvedl, o zbytečných úmrtích zaviněných někým druhým ani nemluvě. Nechápu, kde se v těchto lidech bere tolik negace.
Dost často si představuji, jak by byl život hezčí, kdyby se kolem nás všech neděly tyto hrozné věci.
Lucie Češková, OA Slaný, 1. ročník
11. 01. 2010, 20:41
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 2. Čtenáři celkem udělili:
10 bodů. Průměrný počet bodů: 5
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.