Středeční výtvory

Dříve jsi chtěl být popelářem. Jako každý kluk. Nejvíc se ti líbilo, jak jezdili na stupátku. Chtěl jsi být jako oni. Každé středeční ráno jsi si přivstal a nalepen na okně jsi pozoroval, kdy už přijedou. Měl jsi to přesně vypočítané. Přijeli, když byla velká ručička nahoře a ta malá dole. Z dálky obě vypadaly, jako by tvořily jednu čáru. Ale stejně jsi tam byl vždycky dříve. Co kdyby si dneska pospíšili? Nešlo to, je propásnout. Když jsi na ně čekal, dýchal jsi na sklo a rychle jsi tam svým malým prstíčkem něco nakreslil. Jenže tvůj výtvor hned zmizel. A pak přijeli. Koukal jsi, jak koulejí popelnici, nasadí jí na auto, zmáčknou tlačítko a všechen váš odpad z celého týdne spadne dolů. Celý proces netrval déle než minutu, ale tobě to zato stálo. Znali tě. Sem tam ti i zamávali. Snil jsi, že budeš také takový.
         Tvé středeční výtvory na skle mizely doslova jako pára nad hrncem a tys v sobě cítil jakýsi talent. Začal jsi chodit do výtvarného kroužku a z fáze „chci být popelářem“ jsi přešel do stádia „budu malíř“. Rodiče, babičky a dědečkové tě za všechno chválili. Samozřejmě. Kdo by ti dokázal říct, že se mu to nelíbí? Ale někdy se ti to fakt povedlo.
         K popelářům jsi si vytvořil odpor. Už jsi neviděl jen krásu v tom, jak nastoupí na stupátko a jedou ulicí. Vždyť je to práce s odpadky. Chtěl jsi být malíř. Vstávat, kdy budeš potřebovat, pak si namíchat barvy a malovat.
         Být malíř? Co tě to napadlo? Za to nejsou žádné peníze. Musel bys být hodně dobrý, abys se uživil. Musíš si najít něco jiného.
         Ale co?

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283