Zoufalství
Srdíčko mé zoufale bije, po krutém mlčení zrychluje svůj tep.
Říkám si: „Škoda, že ještě žije.“
Vím, že mě miluješ a já miluji Tebe,
ale zamysli se prosím,
co já stále v srdci nosím.
Koukám smutně do nebe.
Přeji si, abychom už byli spolu.
Šeptám tohle přání do kraje.
Rozmrzni už z ledového pólu,
přitom úsměv Tvůj v mé mysli zahraje.
Prosím, pomoz mi se smutku zbavit!
Jedině Ty to dokážeš!!!
a nezkoušej se tomu ubránit,
Vždyť jedině Ty mi pomůžeš!
Nezahazuj moji lásku a svou mi dávej znát!
Nebo přijdu si jak na obrázku, kde můj přítel je kat.
Nevydržím to už takhle dlouho, záleží to na Tobě.
Už nemůžu ani minutu pouhou, snad rozhodneš se způsobně.
Ale já Tě miluji! To chceš obětovat naši lásku?!
Prosím POPŘEMÝŠLEJ, než vydám tu osudnou hlásku.
Helena Kalašová, OA Slaný, 2. ročník
20. 11. 2009, 08:49
Hodnocení článku:
Počet hlasujících: 4. Čtenáři celkem udělili:
17 bodů. Průměrný počet bodů: 4.25
Komentáře:
Pokud chcete vkládat komentáře, musíte se přihlásit jako účastník soutěže nebo jako běžný čtenář.