Bez kávy

Po večerech seškrabávat zaschlý vosk z šachovnic,

čichat vůni krému… s vanilkou…

Potichu přemýšlet, slinit prst

při otáčení měsíc starých novin..a jen malinkou

si uchovávat naději, na nové zprávy..lepší!

Než… opožděné.

 

Se starým hrnkem… dotýkajících se rtů už tolikrát

…zná všechny tony…povzdechu… co za ty léta

tolikrát…

Pohladily ucho prsty, než je jemně sebejistě uchopily

A rty..napily se vůně kávy už tolikrát…

 

Hledět na skvrnu od kávy…

starou, jak ty šachovnice, pro pány

v saténu, mlčící, vrásčité ruce myslí

na ef pět a posouvají pěšáka..

Ale už je noc a na ef pět jen vosk sklouznul…

 

A jen mávnutím ruky… shrábne hru do krabičky

Pousměje…poposedne složí…

Jiný vezme a teď sedí u stolu se skvrnou od kávy

A seškrabává vosk…

nehtem… na zem smete ze stoličky

a mezi rty… polibek, cigaretu vloží..

 

Dým jde k nebesům… vosk padá k zemi

A na stoličce…mezi nimi

Jako včera, jako před lety sedí

a hledí…

na skvrnu na ubruse… od kávy?

 

Od vzpomínky, co se možná tvoří v oblacích

kouře u stropu… roztáčí šaty v bílém sametu

A jen nakrátko, na dvě doby, na vzpomínky zaklepou

Něž nová z úst… vypluje bílá loď…

 

Zapomeň… jenom…noviny nové

A čistý ubrus… Bez skvrny

Otevřít okna…a vzduch bez vůně vanilky

Nový hrnek… bez kávy…

 

 

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283