Opuštěná

Spletená jsem z vlny ranních červánků,

vlasy vždy zaplétá mi vítr sám.

Jsou z těch nejjemnějších vláken pavouků,

perly rosy v nich pokaždé mám.

 

Pod ochranou tajemného lesa léhám

a nad mým spánkem měsíc bdí.

Volná po obilných polích si běhám,

a každičký muž o mě jen sní.

 

Pod mými chodidly rostliny vzkvétají,

z prašné pouště stává se oáza.

Dotyk rukou mých je zázračně léčivý

působí lépe než kdejaká gáza.

 

Nemám na sobě nic a přeci nejsem nahá –

vzduch mě vždy obalí hřejivým pláštěm.

Jsem tu pro tebe a přeci nejsem volná –

mé údy se rozpíjí pod vlahým deštěm.

 

Jsem pro muže ta dokonalá víla,

však jednu chybu přeci jen mám.

Jen k jednomu mě táhne podivná síla,

a bolest u srdce, to často teď znám.

 

Snad má mě také rád, snad taky po mě touží

ale oba víme, že nemůžem být spolu.

Jak rád chránil by mě před strašnou bouří,

a jídal se mnou u jednoho stolu.

 

Ovšem strašlivá propast nás dělí –

vždyť on je člověk, lidský smrtelník.

A já? Podobám se skoro anděli,

lehounká víla, co nezná hřích.

 

A tak dál, smutná, nešťastná, opuštěná,

bloudím sama ponurým lesem.

Jak krutá je mého údělu cena,

že se svým vyvoleným nejsem.

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283