Miluji a odpouštím...

Jseš kapkou v rozbouřeném moři,
jsi jitřní svítání.
Někdy jako poušť bez oázy,
k šílenství lidi doháníš...

A oni žízní a chladem vadnou,
Ty se díváš...
a kouzelnýma očima těkáš po okolí
hledáš...

Tvá další oběť netuší,
že Tvá láska jí bezcitně zardousí.
Vysaješ z ní všechno teplo
a půjdeš dál, jakoby o nic nešlo...

Chvíli budou moct naivky klidně snít
štěstí a láska musí najít vnitřní klid.
Rozhodil se ušlechtilý cit
a žádná už nebude moct klidně žít...

Pak se v Tobě opět něco hne,
srdce z ledu roztaje.
A Ty tam s otevřenou náručí,
další naivní důvěřivku jemně nastrčíš!

Po pár letech budeš v prázdném pokoji stát,
a zbytečná ukolébavka falešně začne hrát.
Ptát se budeš: proč, jen proč..?!
A já přijdu, jako jediná,
zklamaná a nechtěná.
Přesto Ti všechno odpouštím,
Tentokrát totiž na mé straně bdí štěstí...

Dnes má svátek Cecílie

NAŠE ANKETA:
Jste pro obnovení tělesných trestů ve škole?

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%

Celkový počet hlasujících čtenářů: 3283