• ÚVODNÍ STRANA
• KONTAKTY
• REDAKČNÍ TÝM
• TIŠTĚNÉ NOVINY
• INZERCE DO NOVIN
• UZÁVĚRKY
• KNIHY

PŘIHLÁSIT SE

Ukázka z knihy Bratři ve válce

Dne 27. dubna 1942 ve 20.57 hodin startuje z letiště Tempsford ve Velké Británii letoun Handley Page Halifax Mk.II 138. perutě zvláštního určení RAF, pilotovaný Leo Anderlem. Celá osádka ve složení: P/O Leo Anderle - 1. pilot a kapitán osádky, F/Sgt. Karel Knajfl - 2. pilot, F/O Viktor Krcha - navigátor, Sgt. František Vaníček -radiotelegrafista, F/Sgt Bohumil Hájek - palubní mechanik, Sgt. Oldřich Šiška - palubní střelec, Sgt.Josef Jelínek -palubní střelec, a Sgt. Josef Tesař - palubní střelec, odvádí po celou dobu letu perfektní práci. Ani Halifax s označením NF-V, sériového čísla L9613, není nad českou noční krajinou poprvé. Tentýž letoun v závěru roku 1941, pilotovaný R.C.Hockyem, vysadil do protektorátu skupiny Silver A, Silver B a Anthropoid. Křivoklátských lesů dosahuje Halifax pilotovaný Leo Anderlem v 1.33 hodin, dne 28. dubna. Pilot již po přeletu bývalé československé hranice začíná pozvolna vyklesávat výšku z letové hladiny 4000 metrů a tím rovněž tlumí zvuk motorů. Za berany řízení sedí mistr pilotáže předválečného československého vojenského letectva. Ten zná dokonale území své vlasti, a proto si počíná bravurně. Perfektně se díky spolupráci s celou osádkou orientuje v měsíčním světlem zalité krajině. Je jasná měsíční noc a terén je velmi čitelný. Napravo od letounu se ve chvilkách zrcadlí hladina Berounky a neklamným orientačním bodem je i částečně vyčnívající silueta hradu Křivoklát v údolí.

Když pilot získá absolutní jistotu, přivírá druhý pilot F/O Knajfl otáčky motorů. Leo Anderle vysunuje vztlakové klapky a rozsvěcí světlomet. Ve správný okamžik je nutné letoun zbrzdit na minimum, přičemž nesmí druhý pilot zaváhat a včas lehce přidává motorům plyn, aby zabránil pádu při ztrátě rychlosti. Výška je přibližně 200 – 250 metrů nad terénem a osádka má požárská pole jako na dlani. Vlevo i pod letounem vynikají tmavé kontury lesa. Ty pole jasně vytyčují a vpravo jsou vidět budovy nedalekého statku. Jakmile navigátor spatří při přiblížení ve směru od západu hranu lesa a pole, dá signál vysazovači, škpt. Šustrovi. Letoun letí minimální rychlostí 190 – 200 km/h. Při této rychlosti 1,5 km dlouhé pole přeletí během několika vteřin, a proto vysazení musí být provedeno bez komplikací . (Měl jsem možnost díky kolegům pilotům za jasné měsíční noci v uvedené výšce a uvedenou rychlostí tuto plochu naletět. Kromě toho, že se jednalo o jedinečný zážitek a doplnění si představy o vynikající čitelnosti krajiny, jsem změřil, že k vysazení v průletu musela postačovat doba okolo 4 až 5 vteřin.)

Doskoková plocha Požáry u Křivoklátu čeká své parašutisty. V prvním průletu tzv. z chodu jsou vysazeny kontejnery s materiálem. Zadní střelec a částečně i vysazovač sledují ve tmě bílé padáky. To především proto, aby podle jejich dopadu mohl pilot s vysazovačem případně provést při dalším náletu opravu. Vše je v pořádku a nyní nastává nejriskantnější část operace. Piloti dávají motorům plný plyn a místo svištění lehce se otáčejících vrtulí protne klid křivoklátských lesů hluk všech čtyř motorů, pracujících na plný výkon. Letoun provádí kruh až k Novému Domu a znovu od západu nalétává. Nyní letoun opouští čtyři muži a jeden kontejner. Další okruh točí letoun až k Roztokám a teď letoun opouští zbylí tři muži.

Při třetím okruhu, který zřejmě opět následuje k Novému Domu, ale má daleko menší poloměr, je vysazen poslední kontejner. Leo Anderle ještě blikne výsadkářům pozičními světly na pozdrav a Halifax ve stoupání pomalu mizí k západu, až jeho motory v dáli zcela utichnou. Za několik okamžiků se nad požárskými poli opět rozhostí ticho doplněné o zvuky nočního lesa. Bohuslav Kouba prozatím trochu hořekuje nad lehce poraněnou nohou po seskoku. Parašutisté chvatně ukrývají shozený materiál a radista svob. Oldřich Dvořák ukládá kufr s vysílačkou do pole. Netuší, že nejde o žádnou měkkou oranici, ale že požárská pole jsou v hloubce okolo 30 - 40 cm samý tvrdý kámen. Proto je nad jeho síly stanici zakopat hlouběji. Věří, že uložena na místě seskoku bude jen na chvíli. I malinká chvilka však dokáže zvrátit osudy mnoha lidí, a v případě do tohoto okamžiku bezchybně provedeného výsadku, to bude platit několikanásobně. Proč nevolí parašutisté úkryt pro radiostanici v blízkém lese, kde by přeci jen byla bezpečněji uložena, se již nikdy nedozvíme.