Základní škola Zlonice, Komenského 305

Často slýchám starší generaci kritizovat generaci nejmladší. Nemá prý o nic zájem, je hlučná, vulgární a nezodpovědná. Nedávno však dvě party správných holek a kluků dokázaly, jak se občas v těch našich potomcích pleteme.

V prosinci loňského roku jsem osmákům navrhla, abychom připravili pěkné předvánoční překvapení pro předškoláky ze zlonické a dřínovské mateřské školy. Vůbec jsem nemusela své žáky přemlouvat. Doslova s nadšením se všichni vrhli na přípravu vánočního dopoledne pro „mrňata“, jak pracovně začali nazývat své budoucí mladší spolužáky.

Čas příprav utekl neobyčejně rychle a obě třídy měly pro děti ze školky připravený program. V hodinách výtvarné a rodinné výchovy jsme vyrobili papírové předlohy stromečků a spoustu hvězdiček, promysleli soutěžní úkoly tak, aby se dětem líbily, a dohodli se na tom, že když je tolik sněhu, můžeme si zavzpomínat a vyřádit se s mrňaty i venku, v bílé peřině.

Jak osmá A ve Dřínově, tak osmá B ve Zlonicích sklidily obrovský úspěch. Po počátečních nesmělých pohledech obou stran brzy došlo k přátelskému povídání. To už byl jen krůček k tomu, aby si velké děti „osvojily“ jednoho předškoláčka a společně s ním se pustily do barvení polystyrenového stromečku. Než barva zaschla, děti se vyřádily venku na sněhu. Bylo zajímavé pozorovat, jak mateřsky se starší děti, dokonce i ti největší uličníci starají o malé a dohlížejí, aby se jim nic nestalo.

A zase hurá dovnitř, nasvačit se a dokončit práci. Překvapením pro děti byla soutěž, kterou jsme pro ně připravili. Nedá se ani říci, co se dětem líbilo víc, jestli přetahovaná s provazem nebo skákání v pytli. A pak už znovu do práce. Stromečkům daly děti vánoční podobu, nalepily na ně běloučké vločky a společně se těšily z dobře vykonané práce. Zbývalo už jen rozloučit se a pozvat na oplátku děti k nám do školy.

Uběhlo jen pár dnů a vyjukaní předškoláci stáli před naší školou. Musím říci, že se na ně osmáci doopravdy těšili. Trochu pyšně je prováděli po škole, ukazovali jim třídy, zahráli si s nimi na interaktivních tabulích, zazpívali při kytaře písničky, odvedli je do školní jídelny na svačinu, poslechli si u prvňáčků, jak pěkně recitují a pochlubili se jim tanečkem, který nacvičili na předvánoční školní Akademii. Aby si také od nás něco odnesli, měli jsme připravené věci na malý svícínek, který si se „svým“ osmákem děti vyrobily. Myslím, že tyhle dva dny se líbily nejen mrňatům ze školky, ale velice si je užili i starší školáci.

Zdálo by se, že tím naše spolupráce skončila. Chyba. Naše dvoudenní kamarádství má další pokračování. Protože si moji žáci ještě dlouho vyprávěli o těchto nezvyklých návštěvách, navrhla jsem jim, že by se mohli zúčastnit zápisu právě těchto předškoláků. Ihned byli nadšeně pro. Dokonce společně se mnou vymýšleli a připravovali, jak děti ve škole znovu přivítat. A připravili jsme doslova pohádkový zápis.

Osmáci se oblékli do kostýmů čarodějnic, vodníků, klaunů, byl mezi nimi Bořek stavitel, loupežník i princezna. Každá postavička měla pro budoucí prvňáčky připravený úkol, který měl ukázat, jak dobře jsou na školu připraveni. A tak děti vlastně ani netušily, že jsou zkoušené. Vodník je lákal na barevné mašličky a nenápadně zjišťoval, jestli školáček umí barvy. Klaun pomocí kostky a stanu pozoroval prostorovou orientaci, je kostka ve, za, před nebo nad stanem? U Bořka stavitele děti obtahovaly tvary a stavěly stavebnicový zámek. Loupežníci, jak jinak, počítali uloupené kartičky a zkoumali znalost písmenek. Princezna prosila o navlékání korálků, nechala si přednést básničku a zazpívat písničku. Pan král seznámil děti s interaktivní tabulí. Tu ukazovala dětem i rodičům také paní ředitelka, která je na vybavení moderními prostředky v naší škole velmi pyšná. Podařilo se nám je získat z projektu Modernizace výuky prostředky ICT. Který je hrazen z prostředků ESF a rozpočtu ČR. Tabulí byli budoucí prvňáci nadšeni, protože práci s ní znali už z prosincové návštěvy. Děti, které navštěvují dřínovskou a zlonickou mateřinku, se nadšeně vítaly se svými známými, protože je v pohádkových postavičkách poznávaly. Pomrkávaly na ně a „nenápadně“ šťouchali do svých rodičů, hrdé na to, že takové velké školáky znají. A to ještě netuší, že se s nimi setkají prvního září ráno. Z osmáků budou mazáci-deváťáci a své prvňáčky vyzvednou před školou, aby je pomohli doprovodit do jejich tříd.

Tak co říkáte? Že ta mládež ještě není až tak zkažená, jak se říká a jak by se možná někdy mohlo zdát.

Určitě ano

42.98%

Spíše ano

17.73%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.97%