Gymnázium V.B.Třebízského

Někteří z Vás si možná všimli, že bílý dav studentů slánského gymnázia jednou za měsíc oživí učitel francouzštiny z Konga. Jmenuje se Jean-Paul Jiva Lubanda, 4. prosince oslavil 27. narozeniny, studuje čtvrtý ročník Zemědělské univerzity v Praze v Suchdole a zároveň třetí ročník ČVUT. Při jedné z hodin konverzace nám poskytl následující rozhovor.

Kde se vzal člověk jako ty v České republice?

Vždycky jsem toužil studovat, což mi špatné životní podmínky v mé rodné zemi nedovolovaly. A tak jsem se po vzoru svých sourozenců vydal do zahraničí.

Pocházíš z velké rodiny?

Na zdejší poměry určitě ano. Mám čtyři sestry a čtyři bratry. Já jsem čtvrtý nejmladší. Matka se sestrou žijí v Belgii, v zemi, kde jsem odmala trávil každé prázdniny. Další sestra žije v Americe a jeden z mých bratrů, Jean – Claude, studoval v Česku, nyní zde žije a pracuje jako kardiochirurg.

Když jsi měl tolik možností na výběr, proč jsi zvolil právě Česko?

Jedním z hlavních důvodů byly peníze. Studium zde je na srovnatelné úrovni s ostatními zeměmi, ale méně finančně náročné a přístupnější. Dále mě ovlivnil můj bratr Jean – Claude, který je zde velice spokojený. Přitahovala mě i z mého pohledu netradiční kultura.

Bylo pro tebe obtížné se bez problémů dostat z africké země do České republiky?

Pokud cestujete legálně, je kolem toho spousta papírování a zařizování, ale já osobně jsem na žádný vážný problém nenarazil. Můj trestní rejstřík byl čistý a to hraje velkou roli. Já jsem kamarád s policií (smích).

Naplnila České republika Tvá očekávání, byl jsi něčím překvapen? Co si myslíš o české kuchyni, o Češích?

Česká kultura mě nadchla, z české kuchyně mám nejraději guláš, to je pro mě „numéro un“, dále mám rád řízek, svíčky (pozn. red. svíčková). Vážně jsem nepřišel na chuť žemlovce a bramborové kaši. Piji i české pivo, je na mě dost silné, ale pijí ho všichni Češi a s Čechy se chci sžít. Obecně, když se chcete seznámit s Čechy, je potřeba dobrá taktika. Jste dost málomluvní, dám Vám příklad. V českém autobuse každý sedí sám, čte si svou knížku a všude je ticho. Naopak v Belgii se cizí lidé bez zábran pouští do rozhovorů, všude je hluk.

Jak trávíš svůj volný čas, jakou muziku posloucháš?

Moc volného času nemám. Hraji závodně basketbal, čímž si i občas trochu přivydělám. Věnuji se také karate, mám černý pásek. Rád navštěvuji divadlo. Poslouchám černošskou muziku, tzn. hip hop a r’n’b. Mým oblíbeným českým filmem je Jak vytrhnout velrybě stoličku.

Co ty a české svátky, například Mikuláš, říká ti to něco?

Ano, o tomhle svátku vím, ale já ho neslavím. Mám pouze jednu vtipnou historku. Zhruba před dvěma lety jsem šel o Mikuláše Celetnou ulicí a potkal jsem skupinku Mikuláše,čerta a anděla. Zrovna si povídali s dvěma malými holčičkami, když nečekaně jedna z nich ukázala na mě a volala na maminku: „ Mamííí, podívej, támhle je doopravdickej čert!“ Jejich maminka se začervenala, ale já to bral s nadhledem.

Plánuješ i po studiích zůstat v ČR?

Před pěti měsíci jsem se oženil s Češkou, takže v nejbližší budoucnosti určitě ano.

Určitě ano

43.00%

Spíše ano

17.72%

Spíše ne

15.32%

V žádném případě

23.96%